Vyrazili jsme klasicky v sobotu ve 3hod ráno z Prahy směr parkoviště u Neues Luckner Haus (1918mnm). Po obědě jsme stáli na pohodu před Stüdl Hütte. V neděli jsme vyrazili na vrchol, kterého jsme úspěšně za krásného počasí před 14. hod dosáhli.
Sjezd k autu v měkkém sněhu nebyl bůh ví jaký zážitek, ale dalo se to. Zastávkou na pivko na chatě celkový dojem jen vylepšila. Kolem 19hod jsme byli zabaleni, v autě a po nádherném víkendu příjemně unaveni razili zase do Prahy.
Na fotky z akce se můžete podívat zde.
Sobota
Klasicky ve 3 hod ráno vyjíždíme ve čtyřech směr Rozvadov, Kufstein, Kutzbühel a přes Felbertauerntunel (10E) se dostáváme na jižní stranu alpského hřebene. Z Kalsu vede mýtná silnice k Neue Luckner Hausu, v zimě ale bez mýta. Tuhle cestu už znám z letní Glockner Runde. To jsem tenkrát ještě vůbec netušil, že se podívám na tento kopec až úplně nahoru.
Kolem 10 hod máme nalepené pásy a s vědomím, že je to na chatu ani ne 1000hm, v klidu začínáme stoupat. Předpověď je na jedničku, až na varování před lavinami mokrého sněhu v nižších polohách. Po obědě jsme na Stüdl Hütte (2801mnm). Dáváme pivko, někteří zalézají pod deky a já s Dušanem se jdeme ještě podívat ven. Nakonec se rozhodujeme pro výlet směrem k nástupu na Stüdlgrat. Na Luisenscharte (3175mnm) další postup pro mlhu vzdáváme, sjíždíme sedlo na druhou stranu a přes Kodnitzkees se vracíme zpět na chatu.
Zbytek odpoledne trávím na sluníčku na terase chaty. Výhledy, pivko a kolem létají laviny, přesně jak předpověď slibovala.
Chata Stüdl Hütte je zajímavá tím, že na Fanitscharte stojí od roku 1869 (přestavěna 1996). Autorem, projektantem a investorem staré chaty byl Johann Stüdl, Pražák jako poleno a zároveň jeden ze tří zakladatelů DAV. Johann Stüdl v roce 1870 také založil jednu z prvních sekcí a to pražskou. Sekce DAV Praha byla šestou sekcí založenou v Evropě a následně byla velmi aktivní právě v oblasti Glockneru a Venedigeru. Ještě dnes je na vývěsním štítu nápis, že chata patřila sekci Praha...
 |
| Grossglockner |
Neděle
Snídaně od 5 hod nás nechává klidnou, budík dáváme na 6hod a nechystáme se soutěžit o první místo. Snídaně, stejně jako večeře, je super. Po 7 hod se konečně balíme a vyrážíme mezi posledními nahoru.
V relativně slušném čase (cca 2 hod) se dostáváme na Adlersruhe (3450mnm), kde to Honza, který již na vrcholu byl, balí. My ostatní pokračujeme na Glocknerleitl, kde necháváme lyže a pokračujeme na mačkách lehkým hřebínkem na Kleinglockner (3770mnm). A tady už čeká fronta. Přemýšlíme co dál. Čekat? Dušan nás přesvědčuje, že když už jsme tady, měli bychom se na vrchol podívat. Domlouváme taktiku a čekáme.
Konečně se cesta trochu uvolňuje, sestupujeme do sedélka nad Pallaviciniho a začínáme lehkým terénem lézt ke kříži. Tam jsme před druhou hodinou. A vrchol je jen náš. Žádní další lidé, nikdo. Jen my a krásné rozhledy. Stálo to za to...
Na pohodu, sami, se vracíme po hřebínku dolů. Naše lyže zůstaly jako poslední. Konečně sundáváme mačky a čeká nás sjezd! Přes Adlersruhe valíme na Stüdl Hütte, kde dáváme pivko a pokračujeme dále k autu. Kolem 7 hod odjíždíme směr Praha.
 |
| Vrcholový kříž |
Závěr
Grossglockner je opravdu pěkná tůra a to nejen proto, že vede na nejvyšší rakouský kopec. Nástup vede údolím na nově rekonstruovanou chatu a další den ráno přes Adlersruhe nahoru. Už jen Adlersruhe stojí za to. Takže rozhodně doporučuji, i pokud byste se nechtěli škrábat až na vrchol. Stejně se z něj nedá sjet...
Žádné komentáře:
Okomentovat