16. 5. 2013

Haute Route 04/2013 – praktické info

V dubnu 2013 jsme se opět rozhodli zkusit známou Haute Route, tentokrát už opravdu a naostro. Žádné oťukávání jako před pěti lety. Cesta z Chamonix do Zermattu je dlouhá 120km a klasická, takže pro skialpinisty skoro povinná a je třeba ji jednou za život dát. V tomto článku najdete spíše praktické informace, pokud byste se rozhodli také na Haute Route vyrazit a projít si trasu, která byla na lyžích prvně zdolána v roce 1903…

Jak se celá akce jevila z pohledu euroženy Markéty si můžete přečíst na mountainski.cz . Vzhledem k tomu, že Markéta je jistě lepší vypravěč než já, článek více než doporučuji.

Příjezd do Chamonix

Před vlastním startem je dobré strávit den v Chamonix. Za prvé vám to umožní být brzo ráno u první lanovky na Grands Montets a to bez honičky a nočního cestování a tak první den vyrazit v pohodě. I proto se často zařazuje jeden den freeride v oblasti Valee Blanche, či můžete polyžovat i jinde. Pokud vám tedy neprší tak jako nám, proto jsme se my „aklimatizovali“ v místních kavárnách. Z Prahy jsme odjížděli dodávkou Multivan kolem 8 hod a na místě byli na pohodu ve 20:30 hod. Ubytko jsme zvolili docela turistické v Le Chamoniard Volant , ale zase za ty peníze… (http://www.chamoniard.com/prix_GB.php) K dispozici je i kuchyňka, ale luxus nečekejte.

Další dvě ubytka, která jsme zvažovali:

La Montagne :
tel. +33 ( 0 )450531160
Email : gitelamontagne@hotmail.fr

L’Alpen Rose :
Tel: +33(0) 450 53 7792 , Cellular: (33)(0) 608998508
email : chamonix-alpenrose@hotmail.com

Den 1 – Trient (3170m)

Délka: 13km/1100hm

První lanovka na Grands Montets měla jet v 8:30, což jsme nestíhali. Jeli jsme kabinkou po 9 hod, jízda nahoru byla za 22E. Na vrcholové plošině určitě stojí za to začít kocháním se výhledy na známé vrcholy v okolí a pak bez zbytečného spěchu vyrazit. Na sedle Col du Chardonnet (3321m) jsme byli kolem 14 hod, následovalo slanění, či spíše slezení na mačkách na druhou stranu. Objektivně se jedná o nejtěžší místo Haute Route, nic náročnějšího už vás nečeká (pokud nepůjdete na Mt. Velan). V zásadě to lze dát i bez lana, my jsme tady měli starý fix. Pak není problém se dostat dolů ani pro nelezce. V 17 hod jsme byli na Fenetre Saleina (3261m) a pak už lehkým sjezdem po mírném ledovci pod chatu a pár posledních metrů nahoru. Na chatě jsme byli v 18 hod, tak akorát s drobnou rezervou na večeri. Chata Trient má moderní dřevěnou přístavbu krytou zinko-titanovým plechem. Jedná se docela o high-tech přestavbu a dovybavení chaty postavené v nepřístupném místě, kde je problém s vodou. Zařízení na solární rozpouštění sněhu zvládne 200-300 litrů vody denně, což na 130 lidí není mnoho. GSM signál na chatě není, možná na vrcholku nad chatou. Zásuvky na dobití telefonů byly v přístavbě, na dalších chatách šance na elektřinu už nebyla. Tekoucí voda není, jen pár kapek. Vodu na pití je třeba stejně jako jinde kupovat.
Západ slunce na chatě Trient

Den 2 – Vélan (2642m)

Délka: 16km/1100hm

Na chatě Trient se probouzíme po 5 hod, nástup na snídani byl nedlouho poté. Pokud jde o čas budíčku, obecně moc na výběr nemáte. Rozednívá se kolem 6 hod, takže vyrážíme na klasický sjezd údolím Val d’Arpete , které bylo po teplém dnu a chladné noci jedna velká ledová hora. Za prašanu by to byl super sjezd. Taxíky a bus jezdí od dolní stanice vleku Grands Plans , která je v cca 1500mnm. Taxík je lepší si objednat dopředu, buď v Chamonix a nebo z chaty Trient. Nám se povedlo chytit bus kolem cca 8:20, který nás s jedním přestupem (přímo navazující spoj) dovezl za 14CHF/os až do Bourgu, kde jsme byli 9:15. Přestup v Orsieres přímo navazoval, bez čekání. Je zde i vlakové nádraží umožňující únik zpět do Martigny. Z Bourgu počítejte s pěším pochodem na botách zeleným údolím. Sníh začínal v cca 1900m a to rozhodně neznamená, že pak už by to šlo bez problémů na pásech. Na chatě Cabane du Vélan (2642) jsme byli ve 14:30. Na chatě je GSM signál, voda není. Do kuchyně si ji taví ve zvláštním zařízení díky slunci. Jeden pánský záchod na celou chatu je docela mazec… Výhled na protější svahy Grand Combinu umožňuje se dostatečně natěšit na další pokračování Haute Route.
Mount Vélan a trasa sjezdu


Den 3 – Valsorey (3030m)

Délka: 13km / 1300hm

Ráno vyrážíme na sedlo Col de la Gouille (3150m), přes které se lze dostat na Mt.Vélan a nebo alespoň na druhou stranu k pěknému sjezdu pod Valsorey. Obtížnost sedla není nijak extrémní, ale já osobně jsem zde lano dost uvítal. Na druhé straně člověk neskončí na plochém ledovci, ale má to dolů pěkný kus. I když to nakonec nebylo až tak zlé. Návrat zpět na Cab. Vélan touto cestou nelze moc doporučit – do svahu od rána pere slunce. Sjezd pravou stranou po ledovci Valsorey (objíždí se séraky) patří k tomu nej, co jsme viděli. Příjemný sklon kolem 40 st, široký žlab, tedy spíš pěkný svah. Doporučuji. Na fotkách to vypadalo hůř než ve skutečnosti. Pokud to s Mt. Vélan myslíte vážně, je třeba vyrazit opravdu včas a být rychlí. Následný výstup na Cab. Valsorey vede v podstatě jižním svahem, který opravdu nebudí za slunce důvěru. My jsme na Valsorey i díky řešení vrtulníku začali stoupat kolem poledne, což znamenalo pekelné vedro na výstup a i notnou dávku strachu. Chata je jedna z nejkrásnějších. Krásná atmosféra, božské výhledy nejen na Mont Blanc… Na chatě opět není vůbec žádná voda ani umývárna, záchody jsou umístěné kousek bokem a vypadají opravdu zajímavě. :-) Na chatě je GSM signál.

Grand Combina a cesta přes Plaetau du Couloir.

Den 4 – Chanrion (2462m)

Délka: 14km / 900hm

Snídaně na 5:30 zajistí brzký start, v 6:30 odcházíme směr Plateau du Couloir, které je přímo nad chatou. Podle podmínek se strmý svah dá jít buď i celý na lyžích a nebo raději na mačkách. My lyže sundali cca v 3400mnm. Dle průvodce je max. strmost někde kolem 45 st ve sněhu a nepředstavuje žádný problém. Nahoře jsme byli za cca 2,5h. Přes Col du Sonadon (3520m) se dostáváme ke sjezdu, který si díky počasí (minulé dny horko, dnes pro jistotu déšť) moc neužíváme. Částečně podle přístrojů kličkujeme mezi dvěma zásadními zlomy v horní části ledovce Durand (cca 3500m) a dál už je to spíš traverz. Z okolních svahů se sypou menší lavinky mokrého sněhu, takže se držíme doprava co to jde, i za cenu chůze po rovině (bez pásů), abychom se co nejbezpečnější oklikou přes údolí pod Gl. De Fenetre dostali dolů pod chatu. K té vystupujeme z jihu přes La Paume. Na chatě Chanrion jsme po 12hod (cca za 6 hod) s tím, že jsme se sice moc nezdržovali, ale opravdu to nejelo. Chata je utopená mezi kopci, bez GSM signálu a opět bez vody, ani náznak umývárny či kohoutku.

Hnus, zatím za oknem.

Den 5 – Vignettes (3160m)

Délka: 13km / 900hm

Hnusné počasí pokračuje. Podařilo se nám změnit ubytko z Nacamuli na klasickou chatu Vignettes, přes kterou se běžně chodí a pro nás má výhodnou polohu i díky možnému ústupu do Arolly. Stejně jako všichni ostatní vyrážíme kolem 7 hod bezpečnou a nenáročnou (zato nudnou) variantou po ledovci Otema. Popravdě řečeno možná lepší, že nebylo moc vidět. :-) Běžkařina ukrutná. Po poledni (5,5hod chůze) jsme na Vignettes. Venku panuje neutuchající hnus, chmury zaháníme díky dobré kuchyni a vínku. Počasí celé odpoledne drží svůj standard a nálada na chatě není zrovna bojovná. GSM signál je na okně u kuchyně, voda v umývárkách neteče, ale alespoň se nemusí ven. Nepříjemným bonusem jsou blechy, či podobná kousavá havěť. :-)
Letecký den.

Den 6 – Arolla

Ráno se nikomu nechce ven, natož do Zermattu. Dlouho po snídani je jídelna stále plná. Etapa do Zermattu je dost orientačně náročná a ani ne krátká, průvodce hovoří a bezpodmínečně nutné dobré viditelnosti a ani informace od chataře nejsou moc pozitivní. Díky větru se dost zhoršila i lavinová situace, takže se rozhodujeme pro sjezd do Arolly (2000m) a kolem 7 hod skutečně vyrážíme. Horní část je naprosto luxusní ježdění v prašanu. Paráda! Dole se situace trochu zhoršuje, přece jen bylo dost teplo a pršelo. V 8:30 jsme u dolní stanice vleků v Arolle a překvapivě opět má jet za chvíli bus! Další by jel až kolem 10 hod. Jsme cca 100km od auta, zaparkovaného v Taschi a proto si kupujeme lístky do Sionu (22CHF). Co mě odrovnává je free wifi v místním buse jezdícím po vesničkách v údolí. Mazec. Cesta do Tasche stojí dalších 46CHF a kolečko vlakem do Tasche a autem zpět trvá Petrovi kolem 4 hod.

Božský sjezd do Arolly.

Náklady

Haute Route není levná záležitost. Ubytko neseženete jinak než s (výbornou) polopenzí, čili mezi 60-70CHF. PET lahev vody (1,5l) je za 8CHF (dole v supermarketu 1,5CHF), pivo také 7-8CHF. Teewasser (horká voda 1l) kolem 4CHF. V zásadě se nelze dostat s cenou pod 70CHF / den a to budete opravdu hodně šetřit. Mé náklady ve Švýcarsku byly 530CHF, aniž bych se nějak moc utrácel. K tomu připočtěte Chamonix (ubytko, lanovky) a cestu z Čech. No a jsme zhruba na last minute ceně all-inclusive do Egypta. :-)  Ale, kdo by takhle vyhazoval peníze, když může jet na Haute Route. :-)

Závěrečné poznámky

Na všech chatách byly přezuvky (leckde originál Crocs), takže ty sebou tahat nemusíte. Zrovna tak jakákoliv nabíječka je zbytečná, ať už na telefon nebo na baterky do GPS. Co naopak má cenu sebou brát je kreditní karta. Platil jsem s ní na Trientu a brali ji i na některých dalších chatách, byť ne všude. Trockenraum moc nenajdete, suší se na sobě anebo u kamen v jídelně. Předpověď počasí a lavinová situace byla vyvěšena jen na některých chatách.

GPX log z GPS ke stažení.

Další české články z Haute Route, ze kterých jsme čerpali:
http://horolezci.cz/hauteroute2001/
http://horolezci.cz/hauteroute/
http://www.cosleyhouston.com/haute-route-plateau.htm
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=4370 

Žádné komentáře:

Okomentovat